Historie Cyrilky

Kostel Zjevení Páně lidově zvaný Cyrilka

Tato stavba vznikla koncem 13. století jako typický cisterciácký kostel před klášterní branou. Kostel přijal patrocinium Večeře Páně nebo též Těla a Krve Páně. Sloužil pro návštěvníky Velehradu, kterým byl zapovězen vstup do areálu kláštera kvůli přísné klauzuře a stálým nebo dočasným obyvatelům, kteří nebyli členy řádu. Se zvyšováním počtu obyvatel Velehradu začal později plnit funkci farního kostela. V důsledku zrušení kláštera v roce 1784 sloužil jako hřbitovní kaple a po vybudování nového hřbitova v roce 1832 zcela osiřel. Tehdejší majitel velehradského panství hrabě Jiří Sina využíval objektu jako prachárny a posléze jako seníku. Před úplnou zkázou ji zachránilo mylné povědomí lidí, že právě tato stavba je oním památným kostelíkem, v němž sloužili mše Cyril a Metoděj: „Do Cyrilky kladli případ onen, kterak rozhněvaný král Svatopluk vjel na koni do chrámu a to při pozdvihování chtěje potrestati Metoděje, že nečekal se mší svatou, až by král navrátil se domů z oblíbeného honu.“

V době příprav na miléniové oslavy příchodu soluňských bratří na Moravu (1863) byla kaple zakoupena olomouckým arcibiskupem, kardinálem Bedřichem Fürstenbergem od barona Siny a navrácena svému původnímu účelu. Na arcibiskupovy náklady byla také kompletně renovována v neogotickém slohu podle návrhu vídeňského architekta Ervina Lipperta. V rámci renovace byla vytvořena obnovena gotická okna v presbytáři i navě vytvořena lodi. Jednoduchý vchod s rovným nadpražím nahradil větší gotický portál. Nad ním bylo prolomeno rosetové okno a vrchol štítu byl opatřen křížem. Střechu doplnila malá sanktusníková věžička. Zničený strop byl nahrazen bohatě zdobeným dřevěným záklopem. V závěru kostela byl vybudován malý kůr. Tato Lippertova puristická přestavba je odborníky velmi vysoce hodnocena. Do presbytáře byl umístěn křídlový oltář s reliéfem Klanění svatých Tří králů, který byl později umístěn v levé části lodi kostelíka. (Na křídlech oltáře jsou vyobrazeni Konstantin (Cyril) a Metoděj, čímž je vyjádřeno, že Velehrad je „moravským Betlémem“ – zde se zrodila víra Slovanů). Pořízení oltáře má souvislost s novým patrociniem kostela – Zjevení Páně. Od poloviny 19. století byl však nazýván Cyrilka. V roce 1908 byla kaple vymalována hradišťským malířem Rudou Kubíčkem.

Na základě rozvíjejícího se unionismu, tedy myšlenky sjednocení rozdělené církve, vznikla potřeba vytvořit na Velehradě posvátný prostor pro kněží východního ritu. Z tohoto důvodu byla v bazilice v roce 1913 přepažena kaple sv. Benedikta ikonostasem. (Ikonostasy byly budovány v přední části kostelů východních křesťanů. Ikonostas nahrazuje chrámovou oponu kulticky předepsanou pro jeruzalémský chrám). Stěnu velehradského ikonostasu konstruoval neznámý český řezbář. Malby vyhotovil ak. mal. P. Eduard Neumann, žák G. Maxe. Dřevěná stěna nesla dvě řady obrazů. Problematika instalace vedla nakonec k jejímu zrušení a vytvoření nového ikonostasu v kapli Cyrilce. Tento ikonostas byl zhotoven v roce 1929 pražským akademickým malířem Vladimírem Novotným. Ikony byly namalovány podle vzorů nejvýznamnější novgorodské malířské školy ze 14. století.

V meziválečném období sloužil v Cyrilce východní liturgii denně Francouz P. Charles Bouregois SJ, který si Velehrad zvolil jako základnu pro působení na Východě. Také velehradské gymnázium neslo v té době hrdý název Papežský misijní ústav. Ten měl vychovávat kněze, kteří by misijně působili na Východě. Z řad chlapců skutečně vzešlo několik kněží, kteří sloužili liturgii ve východním ritu - mezi nimi P. Olšr SJ, P. Horáček SJ a P. Vaněčka SJ. Nadějný rozvoj tohoto díla však byl ochromen nacismem a zničen komunismem. Přesto lze hovořit o plodech těchto snah, uvážíme –li, že prvotní vztah k východní spiritualitě získal na Velehradě také kardinál Tomáš Špidlík SJ.

Kaple Cyrilka se v roce 2008 stala podobně jako celý areál zaniklého cisterciáckého kláštera národní kulturní památkou. ŘKF Velehrad usiluje o její obnovu v rámci projektu Velehrad - centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy.

Mgr. Petr Hudec

Použitá literatura a prameny:

POJSL, Miloslav: Památky v areálu kláštera a bývalého předklášteří. V knize Velehrad – dějiny obce. Velehrad 2006

Pamětní kniha farnosti velehradské od roku 1908

VYCHODIL, Jan: Popis památností velehradských. Velehrad 1909

Vyhledávání
Před začátkem nového kalendářního roku je zvykem bilancovat ten uplynulý. Dovolt...
V pondělí 15.8. 2016 srdečně zveme k pouti titulární slavnosti baziliky a po...
V neděli 10. července 2016 jste zváni k tzv. „Malé pouti”. Mše svaté v bazilice ...
Milí spoluobčané a přátelé, rok 2015 byl pro velehradský poutní areál prvním, k...

Velehrad - centrum kulturního dialogu západní a východní evropy ® 2017 This page is Valid XHTML 1.0 Transitional | Engine by Business Route 2.2 © Václav Kusák Oryx Group 2017