Během osmi set let, po které v údolí potoka Salašky stojí velehradský klášter, došlo k mnoha dramatickým dějinným zvratům i pozvolným proměnám, které se podepsaly na stávající podobě komplexu klášterních budov. V důsledku válečných událostí, živelných pohrom i změn hydrologických poměrů a z toho vyplývající stavební činnosti došlo ke zvýšení terénu v průměru o dva metry. Tak se ocitly pod zemí části původního románského kláštera.
K objevení a prozkoumání velehradského podzemí došlo ve 30. letech 20. století. Jezuité se rozhodli čelit problému stoupající vlhkosti v bazilice a přilehlém klášteře tím, že jednotlivé krypty nacházející se pod všemi bočními kaplemi a presbytářem vzájemně propojili. Dále odtěžili zeminu pod stávající podlahou klášterní kvadratury a kapitulní síně. Tak vznikl systém chodeb, který umožňuje prezentaci pozůstatků zdiva středověkého kláštera. Podél zdí rozmístili nálezy fragmentů románské architektury (např. bohatě zdobené hlavice, klenební žebra a pod.) a v této souvislosti nazvali vytvořenou expozici "lapidárium".
K dalšímu rozšíření sbírky došlo v souvislosti se zabezpečovacími stavebními pracemi v rajském dvoře během II. světové války. V roce 1947 byla pod vedením prof. Václava Richtera provedena první katalogizace sbírkových předmětů a v témže roce bylo přistoupeno k částečné reinstalaci fragmentů. Po zrušení jezuitské koleje na Velehradě v roce 1950 byla správa vykopávek převedena na Krajský národní výbor v Gotwaldově (Zlín) a následně na farní úřad na Velehradě. Na počátku 60. let byla správa sbírky svěřena Slováckému muzeu v Uherském Hradišti. V jeho režii provedl novou důkladnou katalogizaci PhDr. Miloslav Pojsl. Dále došlo v letech 1982 - 1986 k rozsáhlé rekonstrukci velehradského podzemí a reinstalaci sbírkových předmětů. Libreto a scénář nové expozice vytvořil PhDr. Miloslav Pojsl. Zde citujeme dobové hodnocení této kolekce: „Velehradské lapidárium je v současné době asi jediným lapidáriem na území České republiky, které je v plném rozsahu zpřístupněné veřejnosti a odborně zpracované (katalogizace: muzejní evidence 2. stupně). Počtem kamenných artefaktů se jedná o nejrozsáhlejší sbírku z určitého slohového období na jedné lokalitě.“ (Pojsl, M.: Velehrad - stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera).

Po roce 1989 získala ŘKF Velehrad prostory i samotnou expozici do svého vlastnictví. Havarijní stav prostor si vyžádal uzavření expozice veřejnosti. V rámci projektu Velehrad - centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy by měla být vybudována nová vzdělávací expozice pod názvem: „Velehrad na křižovatce evropských dějin“, jejíž zakončení bude ve Velehradském muzeu v objektu konírny.

Mgr. Petr Hudec

Vyhledávání
Vážení občané, dovolujeme si informovat o dění ve velehradském poutním areálu....
Info z infocentra Drazí velehradští občané, dovolte, abychom krátce informovali...
Jak je již zvykem, se závěrem roku bilancuje také poutní areál Velehrad. Nahlédn...
Před začátkem nového kalendářního roku je zvykem bilancovat ten uplynulý. Dovolt...

Velehrad - centrum kulturního dialogu západní a východní evropy ® 2019 This page is Valid XHTML 1.0 Transitional | Engine by Business Route 2.2 © Václav Kusák Oryx Group 2019